Oblast Benešovsko

Benešovsko se nachází v jihovýchodní části Středočeského kraje a je jeho druhým nejrozlehlejším okresem. Rozloha okresu je asi 1475 km² a počtem okolo 92 tisíc obyvatel se řadí k průměrně lidnatým oblastem v kraji. Hustota zalidnění (62 obyvatel/km²) na Benešovsku je druhá nejnižší ve středních Čechách.

Okres zahrnuje 115 obcí. Centrem regionu je město Benešov. Mezi dalšími většími městy jsou Vlašim, Votice, Sázava a Týnec nad Sázavou.

Krajinu Benešovska charakterizuje mírně zvlněná pahorkatina s nadmořskou výškou od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadmořské výšce přibližně 350 - 550 m. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem), jehož nejvyšším bodem je kopec Mezivrata (713 m).

Nejvýše položenou obcí okresu je Miličín (617 m). Naopak nejníže leží obec Krhanice na Sázavě (276 m). Benešovskem protékají tři významné řeky - Vltava, Sázava a Želivka. Největším rybníkem okresu je Podhrázský rybník v katastru obce Olbramovice.

Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražanů. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu (zejména v Posázaví) chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní turistiku nebo cykloturistiku. 

Turisté nejraději navštěvují zámek Konopiště nedaleko Benešova s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Mezi další turisticky atraktivní místa patří opravený barokní zámek Jemniště u Postupic, gotický hrad Český Šternberk na Sázavě, románský hrad v Týnci nad Sázavou a zámky ve Vrchotových Janovicích, v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany).

Zajímavými místy jsou také románské kostely v Poříčí nad Sázavou, Kondraci a Pravoníně a zbytky starého kostela na Karlově v Benešově.

Na slapské přehradě se vyskytují známé kempy Nová Živohošť, Měřín a Rabyně.

Město Benešov

Město Benešov leží necelých čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy v kraji mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník. Město má cca 16 000 obyvatel a leží 360 metrů n. m. Rozkládá se v krásné přírodě a jeho kulturní přednost předurčuje město k rozvíjejícímu turistickému ruchu.

Historie města se traduje od 11. století, kdy zde byla zřízena první osada s kostelíkem. Později zde byl vybudován Minoritský klášter. V době vrcholného středověku se na náměstí soutředily obchod a řemeslná činnost.

V roce 1327 získal město Benešov rod Šternberků, z jejichž erbu vznikl i pozdější znak města.

V době husitských válek bylo město obléháno vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova a později vypáleno i včetně Minoritského kláštera.

Od druhé poloviny 15. století se zde konaly zemské sněmy a následující léta v době třicetileté války se Benešov vůbec nerozvíjel.

Rozkvět města přišel až v 17. století. Vládnoucí rody Přehořovských a Vrtbů znamenal pro Benešov rozvoj v kultuře a vzdělanosti. V této době zde byla vybudována piaristická kolej, která se stala centrem kultury a vzdělanosti celého kraje. Na tradici koleje navazuje zdejší gymnázium.

Koncem 19 století koupil panství se zámkem Konopištěm František Ferdinand D’este a zasloužil se o dnešní vzhled zámku a parku.

Z Benešova pochází také spoustu významných osobností. Například zde žil slavný hudební skladatel Josef Suk, sochař a malíř Miloslav Chlupáč a zdejší gymnázium navštěvoval spisovatel Vladislav Vančura. Otakar Novotný, místní rodák a významný architekt, zde projektoval spořitelnu a rodinný dům.