Rys ostrovid byl vyhlášen druhem měsíce Mezinárodního roku biodiverzity. Můžete si ho prohlédnout v Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi.
"Rys ostrovid byl v rámci kampaně Rok 2010 – Mezinárodní rok biodiverzity vyhlášen Druhem pro měsíc leden. Rok 2010 byl Organizací spojených národů vyhlášen Mezinárodním rokem biodiverzity ve snaze upozornit na ubývání biodiverzity, tedy rozmanitosti živých organismů, která je jedním z nejvážnějších globálních problémů současnosti," řekla Zuzana Pokorná ze záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
"Jeho handicapem je ochočení, odmala byl v úzkém kontaktu s lidmi a tudíž není jako jeho divocí příbuzní plachý," doplnila Zuzana Pokorná.
Záchranná stanice je pro veřejnost otevřena od dubna ve středu od 13 do 16 hodin, od května je otevřena i v sobotu a v neděli (od 10 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin) a během léta je otevřená denně.
Rys ostrovid
Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou žijící na území České republiky. V minulosti obýval prakticky všechny lesní oblasti Euroasie. V současné době je ale areál jeho rozšíření nesouvislý a zejména v Evropě značně ostrůvkovitý.
Neustále se rozšiřující lidské osídlení a zejména lov způsobily, že v první polovině 19. století tato šelma z našeho území zcela vymizela. K jejímu návratu došlo až po druhé světové válce, kdy se k nám začali rysové šířit ze Slovenska.
Tito rysové postupně vytvořili stálejší populace v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Jeseníků. V 80. letech bylo navíc na Šumavě vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska, kteří spolu s rysy, kteří byli reintrodukováni v Bavorském lese, vytvořili rysí populaci na Šumavě.
Rysové však na našem území neměli nikdy na růžích ustláno a byli a stále i jsou neustále pronásledováni pytláky. Díky pytláctví došlo ve druhé polovině 20. století několikrát k úplnému vyhubení vznikajících rysích populací a jen neustálé "doplňování" jedinci ze Slovenska zajistilo, že v Beskydech jsou rysové stále ještě "doma".
V důsledku pokračujícího pytláctví se v současné době v České republice vyskytují pouze dvě stabilnější populace – v Beskydech a v jihozápadních Čechách. Celkový počet rysů žijících na našem území se odhaduje na maximálně 100 jedinců.
Rysové se živí převážně menšími kopytníky - srnčí zvěří. Méně loví jeleny, divoká prasata, hlodavce, zajíce nebo lišky. Překvapují je rychlým útokem ze zálohy, ale ne vždy jsou úspěšní.
Kořistí rysů se proto nejčastěji stávají nemocní, mladí nebo méně ostražití jedinci. Rysové tak regulují početnost zvěře a udržují ji v dobré kondici. Je známo, že v oblastech s trvalým výskytem rysů je srnčí zvěř ostražitější, v dobré kondici a dosahuje i vyšší hmotnosti.
