Obnovená tradice lidové masopustní slavnosti s typickým pestrobarevným procesím masek, provázeným pouličními divadelníky, kejklíři a muzikanty. A jelikož po veselici následuje půst, nechybí ani bohatá hostina a tancovačka.

Masopust v Divišově

Masopustní průvody s maskami a doprovodné taneční veselice o víkendu rozdovádí obce i města na Vlašimsku.

V Divišově se chystá masopustní průvod na sobotní odpoledne. Masky se sejdou dvě hodiny po poledni aby se půl hodiny nato vydaly z náměstí na okružní cestu po domácnostech. Organizátoři průvodu přichystali tradiční zabíjačkové dobroty, které budou moci návštěvníci masopustu ochutnat. Nebude chybět ani večerní hudební merenda a nedělní karneval pro děti.

Rej masek v Načeradci a Ratměřicích

V sobotu hodinu po polední se vydá na tradiční cestu ulicemi Načeradce masopustní průvod masek, který organizuje Základní a mateřská škola Načeradec spolu s občanským sdružením Kamarádi Načeradce a rej masek ovládne v sobotu odpoledne také Ratměřice.

„V průvodu určitě vedle typických masek nebude chybě ani naše tradiční postavička sedlák Oneš a členové Ratmírovy potulné divadelní společnosti,“ řekl ratměřický starosta Viktor Liška s tím, že po průvodu se zábava přesune do sálu hospody U Nás. Masky a převleky zaplňují ratměřickou náves každý rok pravidelně od roku 1999. V posledních letech ozvláštnila rej masek  také Ratmírova potulná divadelní společnost se svým představením Rok na vsi sedláka Oneše a podvečerní Sousedská merenda v sále místního hostince.

Co je masopust

Masopust je třídenní lidový svátek, který sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, pohyblivým svátkem je i Masopust. Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy.

V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Masopust byl pro lidi svátkem hodování, během kterého se připravovali na následný půst. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Na Popeleční středu se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Popeleční středa

Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi (do těchto 40 dnů se nepočítají neděle). Jelikož jsou Velikonoce pohyblivý svátek, i popeleční středa připadá každý rok na jiný datum. Název Popeleční středa pochází ze zvyklostí pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku.

Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem, tzv. popelcem, na čele. Tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem.