---

Jan Kryl, skladatel, textař, básník, hudebník, zpěvák, technik se narodil 12. 3. 1947 v Kroměříži stejným rodičům jako Karel Kryl. Do 10 let žil v Kroměříži, následných 45 let bydlel v Novém Jičíně a 4 roky byl občanem Podbořan u Žatce.

Absolvoval hutní průmyslovku a spoustu let pracoval jako technik ve strojírenství. V době totality psal básničky „do šuplíku“ a teprve po Karlově smrti, vlastně náhodou, byl představen na festivalu "Dny pro Karla Kryla" blízko Kroměříže jako básník. Pak dostal nabídku spolupráce s brněnským folkařem Foltánem a symbolicky 21. 8. 1998 začala zprvu externí spolupráce s Pepou Nosem.

Pak byl okolnostmi donucen jít na tzv. „volnou nohu“ a od té doby koncertuje nejčastěji ve středních školách v celé republice, posledních 5 let sám, tak, aby bylo dostatek času na eventuální dotazy studentů.

Něco o recitálu

Pořad "Není bratr jako bratr" se skládá z recitace Janových vlastních básní, z jeho písniček i z písní bratra Karla Kryla a hlavně z vyprávění o rodině, o poměrech minulého režimu, z kritiky současných poměrů v našich médiích a také z vyprávění o cestování a o potřebě studia cizích jazyků. Recitál trvá cca 1,5 hodiny.

Tvrdé životní krédo

"Kdyby Ti někdo měl bránit v Tvé svobodě, sraž ho se schodů...i kdy by to byl tvůj vlastní otec..."

Tato slova mu jednou dávno řekl jeho tatínek. Byl to člověk dobrotivý, laskavý, měl bohatého lidského ducha a silný smysl pro spravedlnost... Ta silná slova myslel naprosto vážne...

Text písně KRABI:

Už je to pěkná řádka let,
to musím vám tu říci,
co odešel na onen svět
můj bratr milující.
Všem pravdu říkal do očí,
což mocným dřelo kůži,
víc bylo těch, co útočí,
míň těch, co dali růži.

Šel světem cestou necestou,
až došel k pravdy hradu,
chtěl snoubit se s tou nevěstou
a nedbal mrazu, chladu.
Do cesty trní staví se,
z útesů bariéry
a všude krabi šklebí se –
- je konec kariéry !

Je zvláštní, že i po létech,
ti krabi jsou tu znova
a pravda, sotva chytla dech,
nemůže najít slova.
Zas z trní, hloží, útesů
tu bariéry stojí,
s klepetem vzhůru v úděsu
se krabi pravdy bojí.

Byl kolem pravdy raků dav,
dím k jejich obhajobě,
pozpátku lezli pod svůj splav,
však přímo, vzhledem k době.
Dnes raci přímost ztratili,
lepší je krabem býti,
bokem máš více za chvíli
a těžko kdo tě chytí.

Je štěstím krabí brnění,
klepeto vzhůru trčí.
K čemu je pravdy mínění,
když zlo a závist frčí!
Když utneš jeden pařátek
a předhodíš ho ptákům,
dva vyrostou mu nazpátek!!
Nevrátíme se k rakům?

Zdroje a informace: www.knihovna-benesov.cz; www.jankryl.cz

---