Nevíte kam vyjet na výlet v blížících se jarních dnech? Zajímavým tipem může být obec Ratměřice na Benešovsku. Nachází se zde nová turistická stezka, starobylá kašna nebo románský kostel.
V Ratměřicích má nová stezka 3 zastavení - u studánky "Lazna", poblíž kříže u samoty "Habrovka" a na návsi v Ratměřicích. Její řešení je také originální, neboť vypráví formou komiksu příběh o místním sedlákovi Onešovi, který prožívá strasti třicetileté války v kraji.
Kašna
Pro vodu z kašny si obyvatelé Ratměřic chodili již ve 14. století. Tato kašna v Ratměřicích stojí od roku 1888 voda sem byla přiváděna od pramene u cihelny, kde stávala otevřená kamenná vodárna, od níž byla voda vedena vrtanými dřevěnými rourami samospádem do kašny.
Nejdříve voda z kašny volně odtékala žlábkem přes okraj, později byla odváděna do další nádrže přibližně o 100 metrů níže a odtud pak do usedlostí pana Macháčka, Nerada, Hrbka a Karáska.
Roku 1937 se počal stavět řádný vodovod a byla postavena nová vodárna v Hůrkách. Pro nedostatek vody a poruchovost byla v roce 1942 kašna od vodovodu odpojena. V šedesátých letech byla kašna zavezena zeminou a osázena květinami. Roku 1998 byla zrestaurována a tím bylo obci vráceno jedinečné dílo jejích předků.
Sekvojovce
V Ratměřickém zámeckém parku rostou dva obrovské sekvojovce. Dosahují výšky 45 metrů, první živé větve vyrůstají ve výšce 12 metrů a výška koruny je 32 metrů. Oba byla vysazeny za hraběte Chotka v době, kdy vznikl v Ratměřicích přírodně-krajinářský park.
Jsou tedy přibližně 150 let staré. Tyto stromy výrazně převyšují ostatní porost v parku a tak již při příjezdu do Ratměřic (zejména od východu) uvidíte vrcholy obou sekvojovců, jak ční do výšky jako dvě vysoké věže.
Ovšem jen na Podblanicku se se sekvojovcemi setkáte vícekrát. Například v okrasné zahradě u barokního zámku v Nových Milovicích, u hřbitovní zdi malého parku v Chotýšanech (sem vyl vysazen roku 1981) a v zámeckém parku ve Vlašimi (od roku 1997). Poslední dvě jmenované lokality obývají sekvojovce vypěstované ze semen, která mají původ právě v Ratměřicích.
Kostel sv. Havla
Nedlouho po založení obce Ratměřice, tedy v první čtvrtině 13. století, tu byl v románském slohu vystavěn kostel sv. Havla. Z původní stavby se dodnes dochovaly jen části obvodového zdiva lodi a zřejmě i spodní část věže. Kolem kostela byl dříve hřbitov.
Kostel byl vystavěn na nejvyšším bodě Ratměřic a to orientovaně, tj. směrem východozápadním. Loď kostela je asi 9 m dlouhá, 6,5 m široká a 6 m vysoká a je kryta rovným stropem.
Velká oprava kostela se uskutečnila v roce 1858 a o 7 let později proběhly poslední úpravy půdorysu stavby. V roce 1865 byly ke kněžišti symetricky z obou stran připojeny dva přístavky, z jižní strany panská oratoř a ze severní strany sakristie. Během restaurátorských průzkumů v roce 2008 byly v kněžišti odhaleny gotické malby a dendrochronologický průzkum stanovil původ konstrukce krovu do roku 1406.
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostelem sv. Havla byla zhotovena v polovině 18. století neznámým autorem. Je z červeného nučického pískovce.
Zdroj: www.ratmerice.cz
