Ratajská sekera

Ještě do 30. prosince se mohou především obyvatelé Ratají nad Sázavou, Mirošovic a Malovid, zaregistrovat k účasti v soutěži nazvané „Silvestrovská ratajská sekera“. Dne 31. prosince 2011 od 14:00 hodin proběhne na sportovišti u sokolovny v Ratajích nad Sázavou zajímavé klání v hodu oboustrannou sekerou na terč.

Soutěžiti se bude pouze ve dvou soutěžních kategoriích. Tou první budou ženy bez rozdílu věku, počínaje šestnáctým rokem života a tou druhou kategorií budou muži, taktéž starší šestnácti let.

Jak se hází sekerou

Máme pro vás malou nápovědu, jak na to. V tradičních soutěžích se započítává pouze zásah „Předním ostřím“ a to jen pokud sekera zůstane zaseknutá v terči. „Přední ostří“ sekery je to, které je blíže terči ve chvíli vypuštění oboustranné sekery z ruky či z rukou. „Zadní ostří“ se terče nesmí dotknout a pokud k tomu dojde, hod má nulovou hodnotu a to i kdyby „Přední ostří“ bylo současně zaseknuto v terči.

Aby se počítala vyšší bodová hodnota, musí „Přední ostří“ protnout vnější ohraničení bodovaného pole blíže ke středu. Házející nesmí přešlápnout "Odhodovou čáru" nebo přez ní udělat krok, dokud se sekera nezasekne do terče, nebo ho nemine. Dodržování tohoto pravidla hlídá rozhodčí. Počet hodů a možnosti rozcvičení záleží na pořadateli soutěže.

Přihlášky a pravidla: Obecní úřad Rataje nad Sázavou, ou@obecrataje.cz
Termín pro zaslání přihlášky: 30.12.2011 do 14:00 hodin

Rataje

První písemné zmínky o Ratajích nad Sázavou se datují do roku 1156. Ty však stvrzují, že Rataje již existují jako místo hrazené a trhové. O přesném letopočtu vzniku se nedochovaly žádné písemné zprávy. Pravděpodobně to bylo kolem roku 946.

Na místě dnešního zámku vznikl v polovině 10. století hrad zčásti zděný a zčásti srubový. Tento hrad měl funkci pomezní tvrze kraje zličského. O uvedeném faktu svědčí nálezy bronzových a keramických ozdob z roku 1890, kdy se stavěla silnice kolem zámku.

Rataje byly znovu vybudovány v polovině 13. století po velkém požáru. V této době náležely do vlastnictví krále, který je propůjčoval nebo daroval je jako léno. Jan Lucemburský daroval Rataje Jindřichu z Lipé. Páni z Lipé poté vybudovali spodní hrad zvaný Pirkštejn, jenž byl do dnešní podoby upraven o 400 let později. V roce 1420 získává Rataje Hynek Ptáček z Lipé a Pirkštejna, nejvyšší hofmistr a mincmistr Království českého, správce měst královských, včetně Kutné Hory. Byl to významný politik doby husitské a rovněž poručník mladého Jiřího z Kunštátu, budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o nejvýznamnějšího držitele Rataj, jenž je pochován v rodinné hrobce ratajského kostela.

Poté prošly Rataje držením mnoha šlechtických rodů. Z těch pro současnou dobu významnějších vybereme: 1531 - 1579 Ladislav, syn Václav a vnuk Jan z Malešic - ti zavedli právo a zřízení městské, právo trhové a hrdelní, městský znak, uskutečnili výstavbu renesančního křídla současného zámku. 1656 Vilém František z Talmberka zahájil přestavbu současného zámku, kterou dokončil jeho syn František Maxmilián Leopold. 1772 - 1919 jsou Rataje v držení rodu Lichtensteinů. Ratajský zámek koupila v roce 1933 ratajská obec a umístila tam obecní úřad, poštu, četnickou stanici a hlavně školu.

Zdroj: www.obecrataje.cz