Už za tři týdny začne sezona na hradech a zámcích nejen v Posázaví. Sázavský klášter spolu s Národním památkovým ústavem plánuje zpřístupnit jeskyni, ve které žil zakladatel kláštera sv. Prokop.
Jeskyni vytesanou ve skále nad řekou Sázavou stovky let nikdo neviděl. Po husitských válkách byla totiž zasypána. Jeskyni v polovině minulého století objevil benediktinský mnich a sázavský farář Karel Klement.
Významné symbolické místo
"Je tu obrovská symbolika a bezpochyby do husitských válek toto místo bylo nějak propojeno s kostelem, kde byl po své smrti sv. Prokop pochován," uvedla kastelánka Sázavského kláštera Slávka Matoušová s tím, že jeskyně byla ještě v raném středověku dotesána do tvaru řeckého kříže.
Archeologický průzkum v devadesátých letech minulého století odhalil, že nad jeskyní stála ještě budova, nejspíš kaple. Význam místa, které bylo spolu s hrobem sv. Prokopa srdcem svatoprokopské tradice, ale po zrušení kláštera Josefem II. upadalo.
Z dochovaných zbytků zdí a portálů vedoucích do jeskyně je však zřejmé, že se k tomuto místu vracely generace lidí od gotických po barokní obnovitele prokopského dědictví, a vždy se o ně snažily při nových rozkvětech kláštera v duchu své víry pečovat. Přesto je ale dnes z jeskyně nedůstojná jáma.
Hledají se peníze
"Teče do ní a opěrné zdi nad ní hrozí zřícením. Další devastaci mají zabránit dřevěné vzpěry. Připravuje se i projekt, který si klade za cíl jeskyni zpřístupnit. Pokud se seženou peníze, mohlo by toto místo získávat důstojnou podobu už příští nebo přespříští rok," doplnila Slávka Matoušová.
Nejstaršími písemnými prameny, které hovoří o jeskyni jménem Sázava, jsou legendy a letopis mnicha sázavského.
"Už v těchto pramenech z dvanáctého století, které se odvolávají ještě na starší, ale dodnes nenalezené rukopisy, se píše, že žil muž jménem Prokop, vzdělaný slovanský kněz, který přišel do sázavské pustiny, aby bydlel pod klenbou jeskyně a bojoval s démony," přiblížila historické souvislosti kastelánka kláštera.
Tradice ožívá i na stěnách
Postupně jsou odhalovány i fresky pocházející z velké barokní obnovy kláštera. Rozsáhlý cyklus obrazů Sázavských dějin a v nich věrná přítomnost sv. Prokopa v dobách dobrých i zlých vznikl kolem roku 1750 patrně pod vedením známého českého malíře J. K. Kováře. Obrazová legenda po zrušení kláštera Josefem II. překážela novým zámeckým majitelům, a ti ji nechali zabílit.
Další generace pak jen přidávaly další a další vrstvy nátěru. Genium loci Sázavského kláštera tak bylo ukrýváno čím dál hlouběji až zcela upadlo v zapomnění. Před třemi lety však restaurátorský průzkum až pod jedenácti vrstvami výmaleb tuto uměleckou ságu skryté slávy českých dějin objevil. Předloni byl odhalen a restaurován první výjev a v následujícím roce obnova fresek díky entusiasmu všech zainteresovaných pokračovala.
K odkrytí celého příběhu zbývá ještě dvaadvacet obrazů v křížové chodbě a další v nikách a klenbě vstupní chodby. Pro návštěvníky je tu tak vedle Prokopovy sluje další důvod, proč se na návštěvu historické památky nad řekou Sázavou vypravit.
Foto: Karel Chlumec, www.klaster-sazava.cz