Přednáška PhDr. Jana Rouse o jedné z největších osobností českého moderního umění, malíři Josefu Šímovi. Akce se uskuteční v Muzeu umění a designu v Benešově, na Masarykově náměstí, ve čtvrtek 19. ledna od 17:00 hodin.

Kdo je Josef Šíma?

Josef Šíma je občas uváděn jako Joseph Sima, neboť tento významný český i evropský malíř žil téměř padesát let v Paříži.

Narodil se 19.března 1891 v Jaroměři a zemřel 24.července v Paříži. V jeho díle se spojují české i evropské tradice; navazuje na Jana Preislera i Antonína Slavíčka a nezůstávají mu lhostejné ani umělecké výboje avantgardních seskupení.

Šímův otec učil kreslení a malbu v Jaroměři na zdejší C. k. řemeslnické škole, kterou navštěvoval kupříkladu i malíř František Kupka. Po absolvování Akademie v Praze ve třídě Jana Preislera studoval Josef Šíma na brněnské technice.

Život ve Francii

V roce 1920 odejel do Francie a natrvalo se zde usadil. Avšak ani poté však nepřerušil styky s vlastí a jako člen Devětsilu se účastnil kulturního dění v Československu.

V roce 1927 založil v Paříži společně s mladými francouzskými básníky skupinu Le Grand Jeu (Vysoká hra), představující pozoruhodnou paralelu k surrealistickému hnutí, a roku 1930 vstoupil do Umělecké besedy, aby se účastnil její proměny v moderně zaměřený spolek, shovívavý ke klasickým i avantgardním projevům.

Zároveň se podstatně podílel na přípravě proslulé mezinárodní výstavy Poesie 1932 v pražském Mánesu.

V Čechách byl přítomen rovněž bezpočtem výstav, zároveň ilustroval knihy svých přátel básníků: Richarda Weinera, Jaroslava Seiferta, Vladimíra Holana.

V poúnorovém Československu byl dlouhou dobu odmítaný a až v době normalizace zde byl znovu „objeven“.

Jaké jsou jeho obrazy?

Celoživotním tématem malby pro Šímu bylo vědomí jednoty světa a ve své tvorbě je vyjádřil vícero způsoby. Nejprve to byly mýtické prakrajiny (symbolika letu, vejce, krystalu, stromu, apod.), pak maloval téměř nehmotné, jakoby vznášející se vzdušné obrazy krajin, dále to byly zdroje s mytologie (zobrazení blížící se světové katastrofy) – Pád Ikarův, Návrat Theseův, Zoufalství Orfeovo. Počátkem války se zcela odmlčel.

K malování se vrátil až počátkem padesátých let, kdy se v jeho dílech začíná objevovat země a oheň a o něco později i světlo.

Kolem poloviny šedesátých let se do jeho malby vrací starší témata – bezhlavá torza, labyrint, matematické symboly, atd. V závěru života uskutečnil syntézu všech svých dřívějších témat – krajiny, světelné kosmické vize, symbolika lidského osudu a elementární symboly psychiky.

Přednáška v Muzeu umění a designu

Historik umění PhDr. Jan Rous, který přednáší o Josefu Šímovi, působil v letech 1990-2009 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Po studiu dejin umění na FFUK v Praze byl do roku 1972 redaktorem nakladatelství Obelisk a poté, do roku 1990 kurátorem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.   

Zdroje: www.muzeum-umeni-benesov.cz a www.metropolislive.cz a www.wikipedia.cz