Nejstarší známí majitelé byli páni z Vlašimi, jimž panství patřilo do roku 1363.

Výprava na Miláno

Prvním českým králem byl v letech 1085–1092 Vratislav II., druhým byl jeho vnuk Vladislav II. A to v letech 1152 – 1172. Vladislavův titul byl možná dědičný, ale jeho synové jej neudrželi.

A právě za vlády Vladislava II. se v celých Čechách i v Praze ozýval zpěv válečných písní. Vladislav II. byl čerstvě po korunovaci, která se konala v lednu v Řezně. To hlavně proto, že slíbil své spojenectví císaři Fridrichu Barbarossovi v jeho tažení na Miláno. Už předtím mu totiž pomohl při vpádu do Polska (1157). Udatní čeští rytíři opravovali a brousili své zbraně, k boji se chystali i sedláci. Všichni se těšili na pokoření italského města. Česká udatnost již tehdy byla vyhlášená a zde se naskytla příležitost prokázat ji před zraky celé Evropy.

Fridrich Barbarossa a jeho synové

Král Vladislav nakonec vytáhl do boje na pomoc císaři s více jak deseti tisíci muži. Po dlouhé a strastiplné cestě přes Tyroly vstoupilo české vojsko do kvetoucí vlašské země. Své stany rozložilo na nádherných rovinách, které byly posety citrónovníky a fíkovníky. Čechům se tehdy zdálo, že se ocitli v ráji. Tažení začalo koncem května a již v srpnu se čeští bojovníci vyznamenávali u lombardského města. Milán nakonec kapituloval a prostředníkem smíru byl právě český král. Císař jej za to 8. září znovu korunoval.

Když nastal mír, Čechové se seznamovali se vzdělaností, kulturou a mravy Italů – Vlachů, kteří tehdy v tomto směru byli v Evropě špičkou. Dlouho, předlouho, utkvělo v paměti českého lidu to vlašské tažení. A písněmi i pověstmi byly oslavovány chrabré činy českých hrdinů.

Jeden z nich, udatný rytíř, jehož oslnila krása vlašské země, se ověnčen slávou vracel domů do své vlasti. Tam nad řekou Blanicí, stálo jeho sídlo, ohraničené na třech stranách strmými stráněmi, čtvrtá spojená s rovinou byla oddělena hlubokým příkopem s padacím mostem do hradu a z větší části byla postavená ze dřeva.

Krajina vůkol byla bohatá přírodními krásami, a ač nebyla tak slunná a nádherná jako ta vlašská, přesto ji miloval. A právě na památku své obliby vlašských mravů si začal říkat Vlašim. Tolik pověst…

Privilegium krále Vladislava II. z roku 1158 – nejstarší dochovaná písemná archiválie ve fondech Národního archivu

A co tvrdí jazykovědci?

Jméno Vlašim je prý odvozeno starobylou přivlastňovací příponou od jména Vlastislav, Vlastimil aj.

Znamená tedy "Vlastislavův majetek, zboží".

Vlašim je též domácí obměna jména Vlach, která vznikla jeho krácením. I ve starých německy psaných listinách se v různých létech objevují německé podoby jména Vlašim: 1353 Pleszin, 1431 Flesching, 1439 Wlassimg, vzniklé adaptací tohoto českého jména.