Šedesáti let se 10. listopadu dožívá někdejší mocný benešovský podnikatel ve stavebnictví Miroslav Švarc.

Od pěti let vyrůstal v dětském domově. "Máma byla sama, neměla peníze, tak nás na čas šoupla do děcáku," vysvětloval. Je absolventem stavební průmyslovky.

Podnikat začal ještě před listopadem 1989 ve 42 letech, kdy byly povoleny malé živnosti spadající pod tehdejší národní výbory. Náskok mu pomohl vybudovat úspěšnou firmu, ale brzy se střetl s ramenem zákona.

Vyučený truhlář Miroslav Švarc proslul jako "duchovní otec" takzvaného švarcsystému - zaměstnávání lidí na jejich živnostenské listy, později zakázaného postupu, při němž podnikatelé ovšem připravovali stát o povinné odvody.

Po zákazu švarcsystému v roce 1993 byl několikrát pokutován.

Putoval do vězení

Miroslavu Švarcovi nakonec zlomil vaz nepodařený obchod. Chtěl za 600 milionů korun koupit rozestavěný palác ze skla a betonu kousek od metra Budějovická. Německé leasingové společnosti zaplatil akontaci 80 milionů korun, jenže zkrachovala, a peníze propadly jiným věřitelům. Na daních a za odvody za své zaměstnance dlužil asi 9 milionů korun.

V září 1994 byl Miroslav Švarc obviněn z trestného činu zpronevěry dávek sociálního zabezpečení a na dva měsíce šel do vazby.

V roce 1999 byl Miroslav Švarc za neodvedení daně, za neplacení sociálního a zdravotního pojištění a za neodvedení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti odsouzen k 18 měsícům vězení.

Do vězení nastoupil v lednu následujícího roku a po odpykání poloviny trestu byl propuštěn. Po propuštění ale zažíval těžké chvíle, bydlel i v maringotce.

Fotbal v Benešově vytáhl nahoru

Miroslav Švarc byl také jedním z prvních tuzemských podnikatelů, který investoval do vrcholového fotbalu - během pár let se mu podařilo vytáhnout neznámý fotbalový klub z Benešova až do první ligy. "Za čtyři roky jsem jim dal kolem 60 milionů. V době, kdy jsem měl obrat kolem miliardy, to zas nebylo tak moc," řekl Miroslav Švarc. Povyk způsobil i tím, že jako první veřejně promluvil o úplatcích ve fotbalové nejvyšší soutěži.

Tehdy v Benešově hrály i bývalé hvězdy reprezentace – Karel Jarolím, Ivo Knoflíček nebo Julius Bielik. Hráči nedostávali výplaty, a tak podle mnohých prodávali zápasy. Ztrátu mecenáše benešovský klub nepřežil, výrazně se propadl, dnes hraje divizi.

Na roli bohatého, známého podnikatele se mu líbilo, že je svým pánem: "Bydlel jsem dál v paneláku. Jediné, co jsem si pořídil, byl bavorák za pět milionů. Rozbil jsem ho kousek od Benešova."

Dnes žije v ústraní a působí dál ve stavebnictví. Před rokem promluvil pro Lidové noviny: "Dělám ředitele v nejmenované stavební firmě a s přítelkyní jsme si pronajali dům blízko Říčan."