Koncem podzimu a začátkem zimy je přinesli všímaví lidé nebo zavolali na pohotovostní linku. Jinak by malí ježci s nízkou váhou neměli šanci přežít letošní zimu.

Každoroční ježčí boom

„Tato situace, kdy se přibližně půl roku staráme o čtyřicet mladých ježků, se opakuje každoročně. Po přijetí je třeba ježky nejprve zbavit parazitů jako jsou blechy nebo klíšťata. Ježky s nižší váhou umísťujeme ve vnitřních a další ve vnějších prostorách ošetřovny,“ informovala vedoucí záchranné stanice Michala Musilová.

Teplo a maso

Když nemá ježek v polovině října alespoň čtyři sta gramů, už se na potřebnou hmotnost nevykrmí. V chladném počasí totiž bývá kritický nedostatek hmyzu, malých bezobratlých živočichů a další přirozené potravy ježků. Péče o mláďata ježků je poměrně náročná na čas, prostor i peníze.

Každý ježek potřebuje výběh ve vytápěné místnosti o velikosti až dva metry čtvereční. Ježci jsou hmyzožravci, proto potřebují masitou potravu. Pracovníci stanice je krmí vařeným drůbežím nebo hovězím masem smíchaným s kočičími konzervami a granulemi.

Půlroční lázně

Ježci stráví ve stanici dlouhých šest měsíců a za tu dobu přijde péče o každého z nich kolem tisíce korun. „Pro přezimování potřebují hlavně teplo a vhodnou potravu. To první lze zajistit jednoduše ubytováním ježka v prostoru o pokojové teplotě. Měl by být ale umístěn někde, kde je klid a není moc rušen,“ řekl ošetřovatel stanice Petr Vach.

Ježčí jídelníček

„Vhodnou potravou pro hmyzožravé ježky jsou konzervy nebo granule pro kočky a psy. Je možné jim podávat i vařené drůbeží maso s malým podílem rýže či ovesných vloček. Jako pamlsek mohou posloužit piškoty, rozinky nebo kousek netučného tvarohu či tvrdého sýra.

„Maso by ale v ježčím jídelníčku mělo vždy převládat. Ježek by měl mít také neustálý přístup k čisté vodě,“ dodal ošetřovatel.

Související články:
02.04.2011 Vypouštění ježků a netopýrů zpět do přírody ve Vlašimi
29.03.2011 Spící ježky ve vlašimském ekocentru budí teplejší počasí