Máte rádi dobové předměty každodenní potřeby našich předků?

Pak neváhejte a vpravte se do Netvořic na Benešovsku. S ojedinělým projektem malého soukromého muzea u se tu mohou setkat turisté, cyklisté a pocestní.

Manželská dvojice výtvarníků Jiří Trnka a Jindra Šmídová tu během posledních několika let vybudovala Rodinné muzejíčko smaltu, kde na příchozí dýchnou zapomenuté a romantické časy našich prababiček.

Předměty s příběhem

"Máme tu kolem čtyř set exponátů, které kdysi provázely každodenní život našich předků, k vidění jsou převážně kuchyňské předměty denní potřeby z  konce devatenáctého až první poloviny dvacátého století," představuje výrobky již dlouho  neexistujících smaltoven spolumajitelka a průvodkyně v jedné osobě Jindra Šmídová.

Do rukou při tom bere zajímavé výrobky, aby blíže seznámila s jejich účelem a původem.

"Jsme rádi, když se nám podaří sehnat smaltované předměty s vlastním příběhem. Takový kousek je nám pak vzácnější právě o ten kus historie konkrétních lidí," říká Jindra Šmídová a dodává, že jí v soukromém muzejíčku chybí ještě dětské smaltované nádobíčko, které by ráda sehnala a které je zmenšeninou skutečného nádobí.

Jenže takové nádobíčko se dříve po chalupách moc nevyskytovalo. Hrávaly si s ním spíš děti z bohatších společenských vrstev. Přesto majitelé muzejíčka smaltu v Netvořících věří, že se jim podaří sbírku postupně rozšířit i o tyto neobvyklé hračky.

Smalty a veteš

"Mé sbírání začalo tím, že jsem manželovi po­řídila smal­tovaný hrníček. Doma pak postupně přibývaly další věci, až už to všechno nebylo kam dávat. A tak jsme se rozhodli udělat z nejza­jímavějších kousků sbírky stálou výstavu v podkroví stodoly," říká výtvarnice. Jiří Trnka s Jindrou Šmídovou exponáty do rodinného muzea většinou nakupují.

A ceny prý nejsou právě lidové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Některé ze smaltů pochází dokonce ze zahraničí a manželé je přivezli například z francouzského blešího trhu.

"Pokud by nám chtěl někdo něco nabídnout, samozřejmě to uvítáme a předměty vykoupíme," usmívá se spolumajitelka zrekonstruovaného hospodářského dvora v Pražské ulici, kde je v jedné z budov muzeum umístěno.

Láska k historii a dobovým předmětům přivedla manžele na nápad zřídit vedle muzea ještě vetešnictví. I to má svou přesně stanovenou specifiku a paní Jindra bedlivě dohlíží, aby věci měly odpovídající charakter takzvané veteše.

"Nejsou tu žádné průmyslové věci, které patří spíš do bazaru. Zajímají nás předměty a drobnosti do šedesátých let minulého století," říká výtvarnice s tím, že je tu možné věci nakoupit i odprodat.

Divadlo s noclehem

Manžele Trnkošmídovi, jak si s humorem sobě vlastním říkají, se stačí ještě věnovat své profesi. Jindra maluje originály obrázky na dřevo a překližku, Jiří vyrábí rehabilitační pomůcky, hračky a hřiště ze dřeva pro handicapované děti a mateřské školy. Oba mají vztah k divadlu a tak vybudovali ve dvoře divadlo Kolna, kde se během roku konají různá představení.

Divadelníci, návštěvníci muzea i cykloturisté mají možnost přenocovat v nocležně U kočky za komínem a před odjezdem na památku zakoupit některou z roztodivností v malém krámku vedle brány do dvora.

"Návštěva u nás dá nahlédnout do první poloviny minulého století. V našem muzeu chceme ukázat půvab obyčejných věcí denní potřeby, které po léta běžně používáme, ale možná nevnímáme jejich krásu v denním chvatu," připomíná a zve Jiří Trnka.

Foto: Karel Chlumec