Zdravých vitamínů bude letos méně. Zahrádkáři z moštárny v Čerčanech, na které se každý podzim obracejí moštuchtiví pěstitelé tvrdí, že jablek je letos nejméně za poslední roky.

Moštárna v Čerčanech

Už tři týdny přijímají úrodu od drobných pěstitelů jablek pracovníci Českého zahrádkářského svazu v Čerčanech, aby z ní ve zdejší moštárně vyrobili lahodný nápoj. Letošní úroda jablek je však podle moštařů velmi slabá, horší než v předchozích letech.

"Týdně zpracujeme asi jen tři až tři a půl metráku jablek, moštujeme každý pátek jen asi dvě hodiny," uvedl vedoucí moštárny Jaroslav Marvan s tím, že se letos zdaleka nepřiblíží k číslům z loňského roku, který patřil k těm lepším.

A tak ti, kteří do moštárny jablka přivezou, musí na svou vitamínovou bombu počkat třeba týden. Zahrádkáři totiž nemají dost ovoce, aby mohli službu provést výměnou.

Mošt bez chemie

Do čerčanské moštárny přicházejí přeměnit svoji úrodu na vitamínový mok jednak členové místního zahrádkářského svazu, chataři, ale i pěstitelé ze širokého okolí. Podle slov Jaroslava Marvana, jezdí například až ze Sázavy nebo z Čáslavi.

"Moštáren moc není, některé provoz zrušily, a tak se lidé naučili jezdit k nám," řekl vedoucí moštárny a upozornil na to, že jablka, která pěstitele přivezou v žádném případě nesmí být nahnilá nebo plesnivá.

"Z kila jablek vyrobíme padesát šest procent moštu, nepřidáváme žádnou chemii. Sedmička sterilovaného moku stojí deset korun s tříkorunovou zálohou za láhev. Surový mošt je o více než dvě koruny levnější. Těm, co si nepřivezou vlastní jablka, přijde o dvě koruny dráž," dodal Marvan.

Kam s ním

Téměř každá moštárna se potýká s problémem odpadu po moštování. U většiny si musí zákazník odpad odebrat a zlikvidovat sám. Jen některé moštárny odpad zlikvidují za úplatu, nebo mají domluveno jeho zkrmování. Právě k takový patří i moštárna v Čerčanech, kde se chystají na víkendovou šichtu. Ta by měla poněkud vylepšit jablečnou neúrodu z posledních dnů.

"Mají nám dovézt sedm metráků jablek dnes a zítra pak dalších devět metráků," řekl Marvan, podle něhož je letošní úroda zatím na jedné čtvrtině let předchozích.

Na vině je podle zahrádkářů letošní počasí s minimem srážek. Moštovat samozřejmě lze, kromě jablek i ostatní ovoce. V Čerčanech si letos vyzkoušeli také hrušky. zkapalnili asi jen čtyřicet kilo.

"Ale bylo to výborné," podotkl Marvan.

Pěstitelské pálení

Ti, kdo by si ze svých vitamínů chtěli nechat udělat raději něco ostřejšího, mohou zamířit například do Pěstitelské pálenice Radlík, městské části Jílové u Prahy. Ta nabízí zahrádkářům výhody pěstitelského pálení, které spočívají v poloviční spotřební dani na líh.

Zvýhodnění je omezeno produkcí 60 litrů pálenky na domácnost ročně a služba je určena pouze pro fyzické osoby. Nejčastěji k nám jezdí lidé z Prahy, Benešovska, Berouna, výjimkou tu nejsou ani poznávací značky z Liberecka.

Jílovská pálenice vyrábí své produkty celoročně. Podle ročního období se mění i nabídka destilátů. Pálenku v Radlíku stáčí do přinesených nádob. Dárkové lahve s originální etiketou, stejně jako levné demižony si tu může každý zakoupit.

Plíseň vadí, červi ne

Majitelé pálenice rozhodně nedoporučují dávat pálenku do plastových nádob.

"Ovoce nesmí být nahnilé nebo plesnivé, třešně a višně musí být odstopkované, červivost ovoce není na překážku," upozornil spolumajitel pálenice Kamil Kutina.

S tím, že pokud pěstitel dodá k vypálení dvě stě litrů hotového kvasu, což odpovídá obsahu kotle, může mít pálenku pouze ze svého ovoce.
"A pálení si můžete sám pohlídat, koštovat, vzít sem kamarády," dodal Kutina.

Na výrobu jednoho litru pálenky je třeba asi patnáct kilogramů jablek, o kilo více hrušek a dvanáct až čtrnáct kilogramů švestek podle cukernatosti.

Co má cukr, teče

V Radlíku se pálí jakékoliv ovoce, ve kterém je dost cukru. Češi nejvíc pálí jablka. Někdo je jen rozdrtí, ale nejlepší calvados je z čistého moštu.

Uznávanou specialitou jsou pálenky z hrušek, třešní, višní, mirabelek či hroznového vína.

"Nejoblíbenější jsou z meruněk a švestek, vynikající je pálenka z letních hrušek. Výborné jsou také kdoule, jeřabiny, a co možná lidé nevědí, týká se to i těch nejedlých," řekl destilatér Kamil Kutina s tím, že ve volném prodeji je k mání také pálenka z malin nebo jahod.

Zajímavosti z pálenice

A jaké nejzajímavější plodinu tu už pálili?

Fíky, bezinky, jahody, mandarinky, maliny, majitelé však doporučují nesmírně aromatickou hruškovici z odrůdy Williams nebo pálenku z divokých jeřabin.

"Ke kuriozitám patří jeden náš stálý klient, kterému pálíme borůvky. Ovocné destiláty se pálí jen dvakrát. Nežádoucí příměsi se tak oddělí, ale aroma zůstane. Je při tom nutno pořád koštovat, a když začne téct "ocas", zarazit to."

Správná pálenka má také pravidla, za nichž by se měla konzumovat. Nejčastější chybou je vychlazení. Na rozdíl od vodky se pálenka musí podávat při pokojové teplotě, aby se plně rozvinulo aroma ovoce.  

Kdo by si myslel, že se v práci destilatéři opijí, byl by na omylu.

"To nesmím. Stačí malá nepozornost a odporně nakyslým "ocasem" bych zkazil celou várku." říká místní destilatér.

Každý den ráno si ale dám jednoho "zdravotního" tvrdí spolumajitel pálenice, jejichž pálenka získala ocenění Absolutní Champion koštu a cena Unie Destilatérů za nejlepší kolekci vzorků na celostátní soutěži ovocných pálenek Flora Košt 2007 v rámci výstavy Flora Olomouc.

Foto: Karel Chlumec