Urazit ruce u samého ramene! To je jeden z mírnějších trestů, který navrhovali lidé člověku, který uprostřed noci porazil u Radošovic mohutný javor a druhý nařízl hlubokým klínem, při čemž jej poškodil do té míry, že i druhý ze stromů bude muset bát s největší pravděpodobností pokácen.

Vandal si pod rouškou tmy počínal tak, aby napáchal co největší škody. Klíny, kterými stromy nařízl směroval do silnice a obrovský strom se položil přímo na vozovku mezi Vlašimí a Radošovicemi.

Dominanta i místo pro odpočinek

Oba mohutné kleny zdobily krajinu kousek za Vlašimi více než sto let a nepochopitelný čin tak během chvilky ukradl horizontu jedinečnou dominantu. Javory někdy počátkem minulého století vysadili naši předkové po obou stranách polního křížku na křižovatce historických cest mezi Domašínem, Vlašimí, Ctiboři a Radošovicemi.

Po více než čtyři generace tu uprostřed polí a luk nalézali v chladivém stínu odpočinek ti, kteří se vydávali z vesnic do města na trh, k lékaři nebo do kostela. Dost možná, že si při tom snědli nějaký ten chléb, občerstvili se ovocem nebo pramenitou vodou z údajně léčivé studánky na hrádku.

Vandal tak ve své patologické zlobě sebral každému z nás nejen výrazný krajinný prvek, ale i kousek historie těch, kteří už tu nejsou.

Policisté: zatím jen přestupek

Ochránci přírody nazvali počínání nočního dřevorubce brutálním činem a upozornili na to, že dvojice jedinečných stromů v otevřené krajině byla orientačním prvkem pro táhnoucí ptáky a specifickým biotopem pro spoustu drobných živočichů.

Cenu památných javorů u křížku odmítají ochranáři počítat jako pouhou hodnotu dřeva. Tak to zatím činí policisté, kteří věc šetří jen jako přestupek.

Což prakticky znamená, že i vy případě, že by se jim podařilo barbara s motorovkou vypátrat by znamenalo pouze nízký finanční, ale spíše žádný trest. To v případě, že se přestupce bude po dobu jednoho roku úspěšně vyhýbat přestupkové komisi.

Ochranáři přitvrzují

Ochranáři si naopak myslí, že by čin měl být šetřen jako trestný čin.

"Ekologická, společenská a historická hodnota stromů je mnohem vyšší a pohybuje se v řádech desetitisíců korun. Muže to být klidne i sto padesát tisíc. Na vypočet takto způsobené škody existuje jasná metodika. Nejde tedy o škodu na dřevní hmotě ekologickou, historickou a estetickou. Horizont totiž jednou pro vždy přišel o svou dominantu. Důležitý krajinný prvek je pryč," vysvětlil Marek Lempochner.

Protože druhý poškozený javor zatím ještě stojí, existuje reálné riziko, že v případě silných poryvů větru nebo vichřice může strom spadnou a ohrozit životy a zdraví projíždějících řidičů.

"Statika stromu je narušena a i když je reálná naděje na uzdravení zbylého stromu, je už tento vlivem poranění napaden plísněmi a houbami. Do budoucna tak nemá smysl jej na místě nechávat," uvedl Lempochner.

U křížku tak asi časem ochranáři vysadí mladé sazenice pro další generace.

Úřednický šiml

Kupodivu se vandalství příliš nedotklo pracovníků životního prostředí vlašimského Městského úřadu. Ti si nejspíš nesmírně oddechli, když celou věc předali obecnímu úřadu ve Ctiboři, na jehož katastru se olistění velikáni až do nedávna nacházeli.

Paní Cvrčková z odboru životního prostředí se totiž k této politováníhodné události vůbec nechtěla vyjádřit, pouze odkazoval na jakéhosi fiktivního tiskového mluvčího, kterého vlašimská radnice vůbec nemá. Neprojevila ani kousek normální lidské lítosti a s byrokratickým přístupem osedlala úředního šimla.

Přístup státní správy k odsouzeníhodnému chování některých lidí tak na posledních chvíli zachraňoval až vlašimský starosta Luděk Jeništa, který uvedl, že to musel udělat člověk buď psychicky vyšinutý, nebo úplně opilý.

"To není jako černá skládka, která se nechá uklidit, jde o trvalé poškození krajiny," okomentoval vlašimský masakr motorovou pilou Luděk Jeništa.

Foto: Karel Chlumec