Život Otakara Novotného

Benešovský rodák studoval v letech 1891-1894 na české reálce v Praze, poté pokračoval v letech ve studiu na stavitelském oddělení Státní vyšší průmyslové školy v Praze. V posledním ročníku o prázdninách pracoval v ateliéru Josefa Schulze při stavbě budovy Uměleckoprůmyslového muzea. V letech 1898-1900 byl asistentem pro stavitelství na Státní vyšší průmyslové škole v Brně. V letech 1900-1903 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Jana Kotěry a následujícího roku byl hlavním architektem v Kotěrově ateliéru.

V roce 1905 se mladý architekt profesně osamostatňuje. Cesta do Holandska v roce 1908 byla pro jeho práci silným impulzem, což je patrné například na jeho celoživotní oblibě režné cihlové stavby. Až do první světové války se u Novotného tato silná inspirace kromě stěžejního díla tohoto období – Štencova domu (1909–1911) – projevovala i v dalších jeho návrzích, například v sokolovnách v Holicích a v Rakovníku (1910–1911), vile v Benešově (1912) nebo Sequensově domě pod Vyšehradem.

Zásady Otakara Novotného

V této skupině staveb z raného období Novotný kombinuje Kotěrův geometrický styl, který chápal budovu jako tektonický organismus, se střídmostí holandské protestantské architektury dovedené téměř do krajnosti. V dalším období architekti postupně opouštěli principy hlásané Janem Kotěrou. K programu „kubistické revoluce“ se Novotný hlásil jen s jistými výhradami a toto období je reprezentované například známými učitelskými domy na Starém Městě (1913-14). Ve 20. letech se do Novotného stylu opět vrací holandská východiska, jak je vidět na purismem ovlivněných realizacích, například Špálově vile na Ořechovce v Praze.

Historik umění Jaromír Pečírka mluví o Otakaru Novotném jako o „mluvčím celé jedné generace“. K významu Novotného totiž vedle jeho dlouholeté pedagogické praxe na pražské „umprumce“ patří i to, že byl od roku 1920 předsedou spolku výtvarných umělců Mánes. Právě v reprezentativní budově SVU Mánes na Jiráskově nábřeží se symbolicky završuje Novotného stavební činnost. Návrhy zralého období Otakara Novotného, které zůstaly nerealizované, svědčí o jeho hluboce zakořeněných zásadách, stylu a jisté rezervovanosti vůči programovým vlivům funkcionalizmu a konstruktivizmu.

Dílo (výběr)

Secese
Rodinný dům Dr. J. Žižky, Újezd nad Lesy, Starokolínská čp. 59, (historická adresa: Újezd u Jiren, Pražská 59), 1904
Vila nakladatele Jana Otty, Praha, Zbraslav, Žitavského 135, 1909-1911

Moderna
Lexova Vila v Rakovníku, 1908–1910
Obchodní a obytný dům nakladatele Jana Štence (Štencův dům), Praha 1-Staré Město, Salvátorská 8, 1909-1911
Sequensova vila, Praha 2-Vyšehrad, Vnislavova 4, 1912-1913
Rodinný dům J. Váni, Benešov u Prahy, 1912
Sokolovna v Rakovníku, 1912

Kubismus
Úprava průčelí městského úřadu a spořitelny, Benešov, 1922
Učitelský družstevní obytný dům, Praha 7, Kamenická 35, 1923
Majáková a vodárenská věž na letišti ve Kbelích, Praha 19, 1927. Silueta stavby je i součástí znaku Prahy 19.

Funkcionalismus
Městská spořitelna, Benešov, 1926-1929
Budova Spolku výtvarných umělců Mánes, Praha 1-Nové Město, na jižním cípu Slovanského ostrova, 1927-1930
Státní vystěhovalecká stanice, Praha 9-Vysočany, Pod Balkánem 2, čp.599, 1928, dnes učňovská škola
Poštovní úřad, Louny, 1928
Vila a ateliér malíře Václava Špály, Praha 6, Na Dračkách 5, 1931-1932


Zdroje: www.wikipedia.cz a www.asb-portal.cz