V pyšelském muzeu stále přibývají nové exponáty od pyšelských občanů, ale i z okolních obcí.

K vidění tu jsou předměty a dokumenty připomínající venkovskou i maloměstskou tvář Pyšel, mince a bankovky, archeologická sbírka a seznámíte se i s osobnostmi, které měly k Pyšelím blízký vztah.

Pyšelské muzeum

Muzeum v Pyšelích vzniklo roku 1937. Hlavním iniciátorem byl pan Arnošt Chvojka, který pak muzeum vedl a věnoval mu maximum svého času.

Pyšelské muzeum najdete v obecním domě č.34 na náměstí T.G.Masaryka. Je zde stálá expozice se sezonní výstavou od dubna do listopadu. Rovněž tu najdete etnografickou a numismatickou sbírku a seznámíte se tu i s archeologií a historií obce a okolí.

Část expozice je věnována i osobnostem, které měly co do činění s obcí Pyšely.

Stálá expozice je otevřena duben – listopad:
pátek od 10:00 – 12:00 a 13:00 – 15:00 hodin
sobota od 10:00 – 12:00 a 13:00 – 16:00 hodin

Soubor nástrojů a zařízení domácnosti

Expozice Zemědělské náčiní připomíná vliv venkovského okolí Pyšel. Z jiných zdejších pramenů jsou však známy i projevy maloměšťáckého životního stylu.

Dvojí tvář Pyšel, modelovaná prolínáním venkovských a maloměstských vlivů bude zřejmě charakteristická i pro další sbírkové předměty, které budou postupně doplňovat novodobé sbírky muzea. Zmíněná dvojakost odlišuje Pyšely od jiných, historických městeček a vesnic a staví je někam mezi oba jmenované typy lidských sídlišť.

Cechy v Pyšelích

Cechy byly stavovské organizace mistrů a tovaryšů téhož řemesla. Jejich úkolem bylo zejména pečovat o kvalitu výrobků, ceny a mzdy.

V Pyšelích vymohl zřízení cechů roku 1718 hrabě Josef Karel Halleweil a bylo jich zde celkem sedm.

V prvním byli sdruženi kováři, koláři, zámečníci, sklenáři, truhláři a bednáři. V druhém pouze řezníci. Ve třetím byli mlynáři a pekaři, ve čtvrtém obuvníci, v pátém pak krejčí a kožišníci. Šestý tvořili tesaři a zedníci a konečně sedmý tkalci a mezuláníci. Z cechovních atributů je v muzeu vystavena truhlice a otisk pečetě.

Některé z osobností v Pyšelích

EMANUEL RÁDL (1873 - 1942)

Filosof a spisovatel, jehož vědecké práce jsou od svého vzniku ve světě nepřetržitě vydávány, studovány a na konferencích prodiskutovány. Filosof E. Rádl patří mezi nejvýznamnější osobnosti 1. republiky. Byl mimořádně filosoficky a biologicky vzdělán. Uskutečnil cestu kolem světa v r. 1922 a napsal mnoho vědeckých prací.

PhDr. FRANTIŠEK RÁDL (1876 - 1956)

František Rádl je mladší bratr Emanuela Rádla. Studoval na Karlově univerzitě  matematiku a fyziku. Po absolutoriu vyučoval na několika středních školách.

Roku 1905 získal doktorát po obhájení práce Intenference v tlustých deskách. Ve studiích pokračoval na pařížské universitě Sorboně. Od roku 1917 začal vyučovat vyšší matematiku na Vysokém učení technickém v Praze jako docent a od roku 1926 jako profesor. V letech 1935 - 36  byl děkanem této techniky. Hlavní jeho vědecká činnost zahrnuje desítky matematických prací. Studenti techniky čerpali z jeho učebnic matematiky pro vysoké školy.

ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ (1847 - 1926)

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová pobývala v Pyšelích několikrát a využívala zdejší přírody k ozdravění. Od mládí trpěla revmatickou chorobou, která jí v posledních letech života velmi ztěžovala literární činnost. Eliška Krásnohorská se roku 1890 podílela na založení prvního dívčího gymnázia Minerva. Vedle básnické tvorby psala libreta k operám, knihy pro mládež a překládala  z cizích literatur.

VÁCLAV ŠPÁLA (1885 - 1946)

Václav Špála v Pyšelích a okolí tvořil a ve čtyřicátých letech tu dokonce bydlel - Na Vysoké Lhotě ve svém domě. Odtud se vydával na vycházky, aby zachytil krásu krajiny, kterou si tak, jako mnozí, oblíbil. Můžeme tedy vidět jeho překrásný obraz, který je pohledem do krajiny od Pyšel na kostelík na Lštění, nebo obraz Topoly u Pyšel. Václav Špála maloval nejen krajiny, ale i portréty, květiny a různá zátiší s ovocem. Uměleckým ztvárněním svého díla se řadí mezi přední naše i světové malíře.

ANTONÍN JENŠOVSKÝ z Pyšel (1817 - 1899)

Stavební dílo Antonína Jenšovského bylo velmi bohaté. V Říčanech byl dne 30. července 1864 položen základní kámen k nové radniční budově, kterou stavitelský mistr Jenšovský řídil a stavěl. Při pokládání základního kamene se slavnostně sešli všichni úředníci, městská rada, škola, duchovenstvo a mnoho občanů. Další významnou prací byla stavba hřbitovní kaple v Komorním Hrádku. Podílel se na výstavbě mnoha církevních staveb, občanské výstavby a v roce 1844 řídil stavbu silnice od fary k Dolům. V Pyšelích byl členem obecního zastupitelstva.

V rodině se pak ještě i později vyskytovali muži stavitelsky nadaní. Byl to například Alois Jenšovský - architekt z Pyšel (1858 - 1921), nebo  Felix Jenšovský - inženýr královského hlavního města Prahy, rovněž pocházející z Pyšel.

Zdroje: www.pysely.cz